Encyklopedie zvířat Fotogalerie Parky a rezervace Save African Animals O webu Česky Česky English English Kontakt

WildAfrica.cz > Encyklopedie zvířat > Savci > Sudokopytníci > Nepřežvýkaví > Prasatovití > Prasata bradavičnatá > Prase > Prase bradavičnaté

Chytrý sloupek

Základní informace

český název Prase bradavičnaté
latinský název Phacochoerus aethiopicus Pallas, 1767

Taxonomie

říše: Živočichové
třída: Savci
řád: Sudokopytníci
podřád: Nepřežvýkaví
čeleď: Prasatovití
podčeleď: Prasata bradavičnatá
rod: Prase
druh: Prase bradavičnaté

Váhy a míry

výška v kohoutku 50-75cm
délka 110-135cm
délka ocasu 25-45cm
hmotnost 50-100kg

Biologická data

délka březosti 168-175dní
počet mláďat 1-8, nejčastěji 2-4
pohlavní dospělost 18-20měsíců
délka života 15-18roků, v zajetí přes 20 let
sociální jednotka skupina
aktivita denní
velikost teritoria 0.5-3.5km²

Stav ohrožení

IUCN - Lower Risk (1c)
stav populace

Prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus Pallas, 1767)

Výskyt

Východní Afrika.

Biotop

Prase bradavičnaté obývá jak otevřené a zalesněné savany, tak křovinaté a suché polopouště. Vyhýbá se deštným pralesům a pouštím. Můžeme ho vidět v nadmořské výšce až do 3000 metrů.

Fyzický popis

Prasata bradavičnatá jsou typická svými "bradavicemi", po kterých dostaly i jméno. Hlava je velká a vyrůstají z ní 3 páry bradavic:
1. nejvyšší pár jsou podočnicové(suborbitální) bradavice, které můžou u samců dorůstat délky až 15 cm
2. druhý pár jsou preorbitální bradavice, tyto bradavice jsou u samic jen slabě vyvinuté
3. podčelistní bradavice, z kterých vyrůstají nápadné bílé chlupy
Tělo je skoro holé a bez srsti a neobsahuje podkožní tuk. Barva kůže je šedohnědá. Prasata mají jen řídké a dlouhé štětiny na hřbetě, krku a hlavě, kde tvoří menší hřívu. Zbytek těla je holý. Rypák prasete je hodně rozšířený díky horním špičákům(klům), které vyrůstají z horní čelisti a u samců dorůstají 25-63cm, u samic se délka pohybuje od 15-25cm. Z dolní čelisti vyrůstají menší kly, které jsou max. poloviční velikosti jako horní. Tělo prasete je silné a kompaktní. Ocas je slabý a holý, zakončený štětinatým střapcem.
4. Rozdíl mezi prasetem bradavičnatým a prasetem savanovým je hlavně ve tvaru lebky a ve velikosti.

Chování

Prase bradavičnaté je společenské zvíře a žije v rodinných skupinách. Rodinná skupina je většinou složena ze samice s mláďaty různého věku a může mít i 20-30 členů. Členy skupiny ovšem můžou být i sestry a nebo dcery vedoucí samice, které už jsou dospělé. Mladí samci se zhruba ve dvou letech oddělí a připojí se k jiným samcům a vytváří tak mládenecké skupiny a nebo se stávají samotáři. Prasata jsou převážně denní zvířata. V noci využívají nor většinou po hrabáčích kapských a přespávají tak ukryti před predátory. Jsou schopna si nory upravovat. Nory využívají také za dne jako úkryt před šelmami. Prase se při napadení šelmou snaží co nejrychleji dostat k noře a před vstupem do nory se obrátí čelem k predátorovi aby se mohlo lépe bránit svými kly a do nory nacouvá. Při vzrušení nebo úleku prase postaví ocas jako bič kolmo nahoru a většinou utíká. Dokáže se statečně a mnohdy i úspěšně bránit útokům predátorů jako jsou levharti, gepardi a někdy se postaví i lvovi. Má špatný zrak a velice dobrý čich a sluch.

Potrava

Prase bradavičnaté se živí hlavně trávou, ale také žere kořeny, bobule, okusuje mladé stromy a příležitostně žere i mršiny. Specializuje se na spásání krátkých travin. Trávu spásají blízko u země na jejich zápěstních kloubech, které jsou k tomu uzpůsobené. Také používají jejich rypáky a kly k tomu, aby vyhrabali oddenky a hlízy. Oddenky a hlízy jim můžou také nahrazovat vodu během období sucha. Žerou i jejich vlastní trus a takétrus nosorožců, buvolovů afrických, voduškek a dalších zvířat.

Rozmnožování

Prasata bradavičnatá mají promiskuitní systém páření. Samci i samice mají mnoho partnerů. Samci nebrání teritoria, ale když je některá samice v říji, tak mezi sebou občas samci bojují v ritualizovaných soubojích. Přetlačují se hlavami hlavně horními kly. Nepoužívají v těchto soubojích spodní kly, které jsou nebezpečnější. Ke zranění tak dochází zřídka a smrt v souboji je vzácná.Dospělí samci jsou obvykle samotáři a někdy se připojují k samičím skupinám krátce pro páření. Samice lákají kance k páření častým močením ve shrbené pozici.

Páření prasat bradavičnatých je sezonně závislé. Samice se obvykle stávajíobvykle se stojí úrodným 4 5 měsíci po deštivém období skončilo a porodit během období such. Pohlavně dospívají v 18-20 měsících, ačkoli se samci většinou poprvé páří až ve věku 4 let. Prase bradavičnaté má nejdelší zaznamenanou dobu březosti ze všech druhů prasat, která trvá 168-175 dnů. Po této době samice porodí 1-8 selat, nejčastěji to bývají 3-4 selata. Odstavuje je asi ve 3 týdnech.

Samice prasete tráví většinu života ve skupině, pouze před narozením selat se oddělí od skupiny a porodí v noře, která je důležitá pro regulaci tělesné teploty selat v prvních dnech života. První týden zůstává matka s mláďaty pod zemí. Selata stráví asi 6-7 týdnů v doupěti a matka je chodí často kontrolovat a kojit. Po této době se selata osmělují a vychází před noru s matkou a postupně si dovolují delší procházky. O selata se může starat i blízce příbuzná samice. Samci nehrají při výchově selat žádnou roli.

Způsoby komunikace

hlasová: různé druhy chrochtání a kvičení, pištění a klektání zuby
čichová: pachové signály, močení(samice tak ukazuje kancovi, že je připravena k páření)
tělesná: různé postoje

Poddruhy

• Phacochoerus aethiopicus delamerei Lönnberg, 1909

Ohrožení a ochrana

IUCN - Lower Risk (1c), v některých oblastech mimo parky jsou často lovena


Bookmark and Share

NAVRCHOLU.cz

© Copyrighted by WildAfrica.cz WildAfricaSafari.cz SerengetiNesmiZemrit.cz StopTrophyHunting.eu Design & system by LTweb