Encyklopedie zvířat Fotogalerie Parky a rezervace Save African Animals O webu Česky Česky English English Kontakt

WildAfrica.cz > Encyklopedie zvířat > Savci > Sudokopytníci > Nepřežvýkaví > Prasatovití > Prasata bradavičnatá > Prase > Prase savanové

Chytrý sloupek

Základní informace

český název Prase savanové
latinský název Phacochoerus africanus Gmelin, 1788

Taxonomie

říše: Živočichové
třída: Savci
řád: Sudokopytníci
podřád: Nepřežvýkaví
čeleď: Prasatovití
podčeleď: Prasata bradavičnatá
rod: Prase
druh: Prase savanové

Váhy a míry

výška v kohoutku 55-85cm
délka 110-135cm
délka ocasu 25-50cm
hmotnost 50-150kg

Biologická data

délka březosti 168-175dní
počet mláďat 1-8, nejčastěji 2-4
pohlavní dospělost 18-20měsíců
délka života 15-18roků, v zajetí přes 20 let
sociální jednotka skupina
aktivita denní
velikost teritoria 0.5-3.5km²

Stav ohrožení

IUCN - Lower Risk (1c)
stav populace

Prase savanové (Phacochoerus africanus Gmelin, 1788)

Výskyt

Subsaharská Afrika od Senegalu, po Somálsko až po jižní Afriku, kromě deštných pralesů.

Biotop

Prase savanové obývá jak otevřené a zalesněné savany, tak křovinaté a suché polopouště. Vyhýbá se deštným pralesům a pouštím. Můžeme ho vidět v nadmořské výšce až do 3000 metrů.

Fyzický popis

Prasata savanová jsou typická svými "bradavicemi", po kterých dostaly i jméno. Hlava je velká a vyrůstají z ní 3 páry bradavic:
1. nejvyšší pár jsou podočnicové(suborbitální) bradavice, které můžou u samců dorůstat délky až 15 cm
2. druhý pár jsou preorbitální bradavice, tyto bradavice jsou u samic jen slabě vyvinuté
3. podčelistní bradavice, z kterých vyrůstají nápadné bílé chlupy
Tělo je skoro holé a bez srsti a neobsahuje podkožní tuk. Barva kůže je šedohnědá. Prasata mají jen řídké a dlouhé štětiny na hřbetě, krku a hlavě, kde tvoří menší hřívu. Zbytek těla je holý. Rypák prasete je hodně rozšířený díky horním špičákům(klům), které vyrůstají z horní čelisti a u samců dorůstají 25-63cm, u samic se délka pohybuje od 15-25cm. Z dolní čelisti vyrůstají menší kly, které jsou max. poloviční velikosti jako horní. Tělo prasete je silné a kompaktní. Ocas je slabý a holý, zakončený štětinatým střapcem.
4. Rozdíl mezi prasetem savanovým a prasetem bradavičnatým je hlavně ve tvaru lebky a ve velikosti.

Chování

Prase savanové je společenské zvíře a žije v rodinných skupinách. Rodinná skupina je většinou složena ze samice s mláďaty různého věku a může mít i 20-30 členů. Členy skupiny ovšem můžou být i sestry a nebo dcery vedoucí samice, které už jsou dospělé. Mladí samci se zhruba ve dvou letech oddělí a připojí se k jiným samcům a vytváří tak mládenecké skupiny a nebo se stávají samotáři. Prasata jsou převážně denní zvířata. V noci využívají nor většinou po hrabáčích kapských a přespávají tak ukryti před predátory. Jsou schopna si nory upravovat. Nory využívají také za dne jako úkryt před šelmami. Prase se při napadení šelmou snaží co nejrychleji dostat k noře a před vstupem do nory se obrátí čelem k predátorovi aby se mohlo lépe bránit svými kly a do nory nacouvá. Při vzrušení nebo úleku prase postaví ocas jako bič kolmo nahoru a většinou utíká. Dokáže se statečně a mnohdy i úspěšně bránit útokům predátorů jako jsou levharti, gepardi a někdy se postaví i lvovi. Má špatný zrak a velice dobrý čich a sluch.

Potrava

Prase savanové se živí hlavně trávou, ale také žere kořeny, bobule, okusuje mladé stromy a příležitostně žere i mršiny. Specializuje se na spásání krátkých travin. Trávu spásají blízko u země na jejich zápěstních kloubech, které jsou k tomu uzpůsobené. Také používají jejich rypáky a kly k tomu, aby vyhrabali oddenky a hlízy. Oddenky a hlízy jim můžou také nahrazovat vodu během období sucha. Žerou i jejich vlastní trus a takétrus nosorožců, buvolovů afrických, voduškek a dalších zvířat.

Rozmnožování

Prasata savanová mají promiskuitní systém páření. Samci i samice mají mnoho partnerů. Samci nebrání teritoria, ale když je některá samice v říji, tak mezi sebou občas samci bojují v ritualizovaných soubojích. Přetlačují se hlavami hlavně horními kly. Nepoužívají v těchto soubojích spodní kly, které jsou nebezpečnější. Ke zranění tak dochází zřídka a smrt v souboji je vzácná.Dospělí samci jsou obvykle samotáři a někdy se připojují k samičím skupinám krátce pro páření. Samice lákají kance k páření častým močením ve shrbené pozici.

Páření prasat savanových je sezónně závislé. Samice se obvykle stávajíobvykle se stojí úrodným 4 5 měsíci po deštivém období skončilo a porodit během období such. Pohlavně dospívají v 18-20 měsících, ačkoli se samci většinou poprvé páří až ve věku 4 let. Prasata bradavičnatá mjí nejdelší zaznamenanou dobu březosti ze všech druhů prasat, která trvá 168-175 dnů. Po této době samice porodí 1-8 selat, nejčastěji to bývají 3-4 selata. Odstavuje je asi ve 3 týdnech.

Samice prasete tráví většinu života ve skupině, pouze před narozením selat se oddělí od skupiny a porodí v noře, která je důležitá pro regulaci tělesné teploty selat v prvních dnech života. První týden zůstává matka s mláďaty pod zemí. Selata stráví asi 6-7 týdnů v doupěti a matka je chodí často kontrolovat a kojit. Po této době se selata osmělují a vychází před noru s matkou a postupně si dovolují delší procházky. O selata se může starat i blízce příbuzná samice. Samci nehrají při výchově selat žádnou roli.

Způsoby komunikace

hlasová: různé druhy chrochtání a kvičení, pištění a klektání zuby
čichová: pachové signály, močení(samice tak ukazuje kancovi, že je připravena k páření)
tělesná: různé postoje

Poddruhy

• Phacochoerus africanus aeliani (Cretzschmar, 1828)
• Phacochoerus africanus massaicus Lönnberg, 1908
• Phacochoerus africanus sundevallii Lönnberg, 1908

Ohrožení a ochrana

IUCN - Lower Risk (1c), v některých oblastech mimo parky jsou často lovena

© Copyrighted by WildAfrica.cz WildAfricaSafari.cz . . Design & system by LTweb