Volavka červená (Ardea purpurea Linnaeus, 1766)
Výskyt
Západní, východní a jižní Afrika. Vyskytuje se u sladkých i slaných vod. Nejčastěji v bažinatých a rákosových porostech.
Fyzický popis
Volavka červená má štíhlý a dlouhý zobák, který je nahoře černý a po stranách žlutý. Zbarvení těla je šedé až červenohnědé. Na hlavě má černou čepičku, temeno je také černé, tváře jsou rezavě bílé. Žlutá duhovka. Dlouhý a štíhlý krk. Prodloužená pera dole na krku, který je červenavě rezavý, vzadu a po stranách s černými pruhy. Dlouhé a štíhlé nohy žlutavé barvy s dlouhými prsty i drápy. Při letu má esovitě zahnutý krk a natažené nohy.
Chování
Volavka červená se ráda pohybuje v rákosovém porostu. Málokdy se brodí ve vodě, svými mimořádně dlouhými prsty dokáže obejmout stébla rákosu a dobře se tak v něm díky nim pohybuje.
Potrava a lov
Tato volavka loví malé plazy a ryby a nenechá si ujít stejně jako jiné druhy volavek, jakoukoli příležitost zmocnit se i malých savců. Loví více u břehu a v rákosí.
Rozmnožování
Hnízdí rády v koloniích. Hnízdo si staví nejčastěji v hustém rákosí a někdy i na stromech oba rodiče. Samice snáší 3-7 vajíček, z kterých se po 24-29 dnech líhnou ptáčata. Rodiče vyvrhují mladým ptákům potravu do zobáku a starají se o ně asi 7-8 týdnů.
Způsoby komunikace
hlasová: volavky vydávají krákoravý a lidským uším nepříjemný křik
tělesná: na hnízdě se ptáci zdraví natahováním krku a čechráním peří
Ohrožení a ochrana
Běžný druh.
Fotogalerie
