Volavka stříbřitá (Egretta garzetta Linnaeus, 1766)
Výskyt
Afrika od Sahary na jih.
Biotop
Volavka stříbřitá se nejčatěji vyskytuje u vody, v mokřadech a bažinách, v mangrovových oblastech, ale i na březích rybníků a moří.
Fyzický popis
Volavka stříbřitá patří mezi menší druhy volavek. Peří na celém těle je bílé barvy. V období páření v tzv. svatebním šatu, je ozdobné peří na týle a na zádech dlouhé přes 20cm. Černý zobák je dlouhý a zašpičatělý jako kopí. Krk je dlouhý a štíhlý. Nohy jsou černé, dlouhé a štíhlé zakončené žlutými prsty. Tato volavka vytváří minimálně dva poddruhy E. g. garzetta a E. g. nigripes které se liší hlavně zbarvením.
Chování
Společenský pták. Ráda se zdržuje v koloniích s ptáky stejného druhu, ale i s ostatními vodními ptáky. Je to dobrý letec. Jejich poměrně široká křídla jim umožňují využívat plachtění a šetřit tak eenrgiip ři dlouhých letech. V letu má krk ohnutý do písmene S tak, že se týlem dotýka zad. Nohy jsou natažené směrem dozadu.
Potrava a lov
Volavka stříbřitá loví pomocí svého špičatého zobáku, na který je schopna nabodnout například rybu. Živí se rybami, plazy, různými menšími obojživelníky, ale i malými savci a ptáky. Ráda sezobává i různé druhy hmyzu. Kořist loví ve vodě tak, že buď stojí na místě, vyčkává a pak rychlým bklovnutím kořist zabíjí. Jindy se brodí vodou a nohama přitom plaší vodní živočichy, které pak obratně loví zobákem.
Rozmnožování
Volavky stříbřité hnízdí nejčastěji v koloniích spolu s ostatními vodními ptáky. Hnízdo bývá nejčastěji postaveno na stromě, ale staví si hnízda i v rákosí, v mangrovovývh porostech, ale i v keřích. Hnízdo staví obě pohlaví. Rodiče si hlídají malé teritorium v okolí hnízda, obykle v okruhu 3-4metrů. Na 2-5 matně modrozelených vejcích oválného tvaru sedí střídavě oba rodiče. Mláďata se líhnou přibližně po 20-25 dnech a jsou pokryta bílým prachovým peřím. Mladí ptáci jsou po zhruba 6 týdnech plně opeřeni.
Způsoby komunikace
Tato volavka je většinou tichá, ale při vyrušení a ochraně hnízda hlasitě skřehotá.
Ohrožení a ochrana