Zebra damarská (Equus burchellii antiquorum Smith, 1841)
Výskyt
Jižní angola, oblast Damarska v jihozápadní Africe. Obývá savany a
Fyzický popis
Zebra damarská má široké černé pruhy na žlutohnědém podkladu a toto pruhování je ještě více potlačeno než u zebry Chapmannové. Mezi černými pruhy má ještě světle hnědé mezipruhy, které je jakoby vybledlé na zadních nohou. Pruhování nedosahuje až ke kopytům, nad kopyty už není výrazné a téměř se ztrácí.
Chování
Žijí ve stádech s 6-20 jedinci. Vedoucím zvířetem je samec, ale veškeré denní činnosti má na starosti vůdčí klisna, která si udržuje odstup od podřízených klisen. Klisna vede skupinu při přesunech a za ní následují ostatní klisny podle svého postavení a jako poslední jde obvykle hřebec. Tyto rodinné skupiny jsou stálými svazky na rozdíl od zeber Grévyho. Klisny zůstávají v rodných skupinách po celý život. Hřebec brání svoji rodnou skupinu před jinými hřebci a také predátory, kopáním a kousáním. Je prokázáno, že zebry pomáhají svým druhům v nesnázích. Při pastvě na sebe zvířata neustále volají a ujišťují se, že jsou pořád v dosahu. Nejméně jedno zvíře je vždy ve střehu. Zebry se často pasou společně s pakoni a je to ku prospěchu obou druhů. Mladí samci tvoří mládenecká stáda. Rodiné skupinky se mohou spojit do obrovských stád.
Potrava
Různé druhy trav i tvrdých, které jiná zvířata nespásají. Samozřejmě ale preferují čerstvou trávu po deštích. Potřebují pravidelně vodu.
Rozmnožování
Hřebci si hlídají své klisny a nedovolují jiným samcům páření s vlastními klisnami. Většinou se rodí 1 hříbě, které se už za 5-15 minut po porodu postaví na vlastní nohy. Hříbě je odtaveno kolem 1 roku.
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
Není ohrožena.
Fotogalerie
