Krajta písmenková (Python sebae)
Výskyt
V travnatém a křovinatém porostu východní Afriky. Žije v křovinách na březích řek, ve skalních jeskyních a termitištích.
Fyzický popis
Krajta písmenková je velký had, který podle různých zdrojů může dosahovat délky až 700 cm. Na těle má nepravidelné skvrny připomínající egyptské hyeroglify a odtud pochází i její české jméno. Kolem tlamy má rozmístěny termoreceptory, které rozpoznají i minimální pohyby teploty až 0.02 stupně Celsia. Tyto receptory používá při lovu.
Chování
Krajta písmenková je největším hadem Afriky. Je aktivní převážně v noci a je velmi agresivní.
Potrava a lov
Krajta loví různé plazy a savce. Velikost kořisti je závislá na velikosti hada. V dospělosti je schopná zabít a pozřít díky roztažitelné spodní čelisti i velké savce jako např. antilopy, opice atd. Kořist polyká jako všichni hadi od hlavy a polkne zvíře, které má i několikrát větší obvod než had sám. Jsou známy i útoky na člověka. Je to jedna z mála krajt, která po neúspěšném útoku pronásleduje na vzdálenost několika desítek metrů kořist, kterou se jí nepodařilo dobře uchopit. Vydrží velmi dlouho bez potravy, v jedné zoo zaznamenali půst, který trval 570dnů.
Rozmnožování
Páření trvá dlouho, někdy i několik hodin. Samci rozeznávají samice podle pachu, který vydává zvláštní pachová žláza. Samice klade 20-100 vajec a hnízdo hlídá, omotá je svým tělem a udržuje tak vhodnou teplotu uvnitř hnízda. I když jsou hadi studenokrevní, tak samice chvěním svalů vytváří vyšší teplotu svého těla než je teplota okolí. Mladí hadi po vylíhnutí měří kolem 70 cm a jsou po vylíhnutí a prvním svlečení ihned schopni lovu. Podle posledních výzkumů hlídá krajta písmenková mláďata po vylíhnutí několik dnů až 2 týdny.
Ohrožení a ochrana
Krajty jsou na mnoha místech vyhubeny. Byly loveny kvůli kůži a také proto, že se jí lidé báli díky jejím velkým rozměrům. Krajty také zabíjejí domácí zvířata a bývají proto zabíjeny i u lidských obydlí.
Fotogalerie
