Ženetka tečkovaná (Genetta genetta Linnaeus, 1758)
Výskyt
Ženetka tečkovaná je rozšířena po severní Africe, přes celou východní část, až do jižní Afriky. Obývá pouště, polopouště a lesnaté i skalnaté oblasti. Nevyhledává deštné pralesy a proto není rozšířena ve střední části západní Afriky.
Fyzický popis
Ženetka tečkovaná má ocas téměř stejně dlouhý jako tělo, které vzdáleně připomíná kočku. Srst je krátká a měkká. Základní barva je bělošedá až béžová s černými různě velkými skvrnami, které na hřbetě vytvářejí pruh, 8-10 pruhů má i na ocasu. Uši jsou trojúhelnikovitého tvaru a jsou poměrně velké. Úzká hlava přechází ve špičatý čenich. Ženetka má polozatažitelné drápy, je velice pohyblivá.
Chování
Ženetky jsou aktivní převážně v noci, přes den se většinou ukrývají v termitištích, suchých kmenech, ve skalních rozsedlinách a jiných úkrytech. Ráda se pohybuje v okolí vody. Umí velmi dobře šplhat a protáhne se i malou skulinou. V řitních žlázách vytváří silně páchnoucí sekret po pižmu. Někde bývají chovány lidmi pro jejich schopnost zbavit lidské obydlí nepříjemných hlodavců.
Potrava
Loví malé savce, plazy, ptáky, požírá i různý hmyz a někdy i rostlinnou potravu. Bývá také zabíjena na farmách, kde loví domácí zvířata, zejména drůbež. Kořist přepadává potichu jako kočka a zabíjí ji nejčastěji kousnutím do krku.
Rozmnožování
Ženetky tečkované jsou samotáři, ale teritoria samců a samic se mohou překrývat. Ve volné přírodě může mít i 2 vrhy ročně. Páření předchází delší i několikahodinové námluvy. Samec po páření, které trvá několik minut kousne samici do týla. V jednom vrhu bývají nejčastěji 2-3 slepá mláďata, která samice zhruba v 8 týdnech odstavuje.
Způsoby komunikace
hlasová:
čichová:
tělesná:
Ohrožení a ochrana
běžný druh